Máme zkrátka deset prstů na rukou a nic s tím nenaděláme. Totiž nenaděláme nic s jejich počtem, a pokud snad ano, pak výhradně ve svůj neprospěch. Když si některý z nich kupříkladu ufikneme.

Máme deset prstů, s nimiž se dá dělat spousta věcí. Ze kterých bych tu namátkou zmínil jenom pár těch tu více a tu méně poťouchlých.

Díky svým prstům můžeme třeba nakupovat i za pět prstů, můžeme mít prsty v tom či onom, může nám tu a tam uvíznout něco za nehty. Můžeme na ně navlékat rukavice, když mrzne nebo když jdeme provádět nějaký nekalý skutek, můžeme je mít frajersky ve vlastních kapsách nebo je zlotřile strkat do kapes cizích. Při čemž nás nejednou klepnou přes prsty.

Můžeme si držet palce, hrozit ukazováčkem nebo významně zvedat prostředníček, třeba když prý chceme vyjádřit „Kalousku, jsi jednička“…

A co s prsteníčkem?

Ani ten netřeba deklasovat, i ten své využití nalézá. A to zpravidla ve chvíli, kdy se chceme nebo musíme vzít, tedy vdát či oženit.

Právě na prsteníček patří při a po poslední zmíněné příležitosti . Prsten, kterým ohromíte.

Když člověk (podle tradice nejspíše muž) žádá svůj protějšek o ruku, neměl by sám s prázdnýma rukama přicházet. Měl by mít v takové chvíli při ruce přinejmenším nějakou tu kytici… a samozřejmě prsten. Prsten, který partnerku zaručeně ohromí.

Což nemusí být žádný problém, protože zásnubních prstenů je k mání ohromná spousta a každý si tak může vybrat to pravé, krásné a kvalitní. Ovšem ze stejného důvodu to problém být může. Protože jak z té záplavy vybrat právě to pravé? Jak nesáhnout vedle?

Takový prsten by měl být každopádně krásný. Jenže takové jsou vesměs všechny a záleží jen na vkusu člověka, který je krásný víc a který míň. Takový prsten by měl být dost možná i unikátní, originální, jedinečný stejně jako náš vztah. Dále by měl být brán zřetel i na volbu toho správného materiálu, podceňovat nelze velikost, to aby svého budoucího nositele či nositelku nedřel ani mu (jí) neustále nesklouzával.

To vše může být zejména pro vybírajícího muže problém. Protože co takový normální chlap ví o prstenech, že? Jak si má počínat, aby nepochybil? Což by mohlo mít i neblahé následky.

Je to vlastně jednoduché, pánové. Zahrajte si na detektivy a v dostatečném předstihu se začněte zajímat o to, jaké prsteny vaše partnerka nosí. Poměřte si je nebo je jednoho dne potají uzměte a propašujte z domu do obchodu jako vzor a je to.

Protože nic sice není nikdy ztraceno, jenže… říci své milé v onom jedinečném okamžiku, že si tedy ten prstýnek ještě pár dní necháte a zanesete ho do klenotnictví, aby ho tam zvětšili, zmenšili či jinak poupravili… To by vám mohla přistát na hlavě i ta kytice, již jste prve třímali v druhé ruce.